Addicted - část 6 | He really does it.

20. dubna 2015 v 21:44 | Miki |  Addicted

Uhm, vůbec, ale vůběc mi nejde psát tyhle předmluvy, ale citím něco, co mi říká, že bych měla.
Kris, misha, Bravery... Yeah, moc děkuji za odezvu v podobě komentářů. :)



Následující den strávil Harry celý vybalováním krabic, které mu dorazily v brzkých ranních hodinách. V první a zároveň největší krabici našel nové ložní prádlo, ručníky všech různých velikostí a několik dekoračních polštářků. V dalších již menších krabicích se nacházely dekorační předměty a nějaké nádobí. V nejlépe zabaleném balíčku, který byl pokreslen náhodnými tvary a obrázky, na Harryho čekalo krátké psaní od jeho maminky, kde se psalo, že by si přeci jen měl užívat alespoň své puberty. A tak celý podvečer proseděl na pohovce s Niallem, který mu radil, k čemu slouží jaká aplikace a čeho by se měl vyvarovat a které hry by měl rozhodně hrát, protože blonďák nutně potřebuje dalšího souseda na svou farmu.

Mohlo být tak kolem půl desáté, když se Harry odebral do koupelny, která mu připomínala sprchy u tělocvičny na jeho bývalé škole, jen počtem se vše lišilo. Šestero umyvadel v těsné blízkosti s širokým zrcadlem naproti nim dvě pračky a sušička. Vpravo řada pisoárů a kabinek, vlevo sprchy rozděleny příčkou a sprchovými závěsy a dvě oddělené vany.
Harry zalezl do jedné ze sprch a pustil na sebe horkou vodu. Nechal ji stékat po tváři, oči měl zavřené a užíval si pocit horké vody na své pokožce, která začínala červenat. Vymáčkl si do dlaně jahodový sprchový gel. Oběma dlaněmi poté klouzal po svém těle, roznášel tak mydlinky a užíval si ten svěží pocit bez prachu lepícího se na jeho zpocené tělo.
Když vylezl ze sprchy ven a omotal si kolem trupu osušku, v celém domě bylo ticho. Žádná hudba, žádná televize ani konverzace doprovázená zvučným smíchem. Spěšně se oblékl do boxerek a tepláků, cestou, kdy prohledával všechna patra, si navlékl i ponožky, bílé tričko a fialovou Jack Wills. Jeho předtuchy se vyplnily, vážně tu nikdo nebyl.

Doběhl si do pokoje pro svůj mobil a okopané tenisky a seběhl zase zpátky dolů. Měl v plánu se opět projít po kampusu a zjistit, kam se všichni vytratili, ale když vyšel ven, došlo mu, kam zmizeli. Slyšel dunící hudbu, ale slovům ani melodii pořádně nerozuměl. Že mě to nenapadlo hned.

Opřel se o zábradlí, hned mezi Liamovy květníky s rudými muškáty, a povzdechl. Zábradlí bylo tak nízké, že by se jeho záda bez problému dala použít jako psací stůl. Stál tak asi pět minut, než ucítil nepříjemnou bolest v kříži, ale cosi ho znepokojilo více. Rychle se sesunul k zemi a ven hleděl mezírkami mezi jednotlivými plaňkami zábradlí.

"Sakra! Už tu měl být!"

"Uklidni se, ještě má... no podívej, tři minuty."

Harry slyšel dva dívčí hlasy - jeden lehce nakřáplý, druhý trochu dětský, ale k postavám dívek je přiřadit nedokázal, stály k němu zády. Jejich konverzace se však k němu donesla.

"Chceš jít pak za Dohertym? To on má všechnu tuhle dunící parádu na povel."

"Na něj kašlu! Prvně se musím zbavit tohodle a pak mi bude úplně jedno, kde jsem a s kým jsem."

Jedna z dívek se posadila doprostřed silnice. Třásla se. Druhá chodila sem a tam, jakoby se jí to vůbec netýkalo.

"Ss-ss, zoufalko..."

Tenhle hlas poznal. Louis. Ale nikde ho nezahlédl.

"Konečně! Dej mi mojí dávku, ať odtud můžu vypadnout."

Pak ho Harry viděl, jak přelézá zarostlou bránu. Dívka vyskočila na nohy a začala se po něm sápat. "Ale, ale, Liv, přeci jsme si něco řekli, ne?" Odstrčil ji od sebe a nastavil tvář. Liv ho neochotně políbila, přičemž si nervózně podupávala.

"Máš?"

"No, mám."

Liv si vytáhla z výstřihu bankovky a dala je Louisovi, který jí na oplátku dal nějaký malý pytlíček. Okamžitě si sedla za keř a slyšel zvláštní zvuk, možná vysypávání obsahy kabelky.

"Ty si chceš šlehnout tady, jo? Jsi blázen."

"Nikam bych už nedošla. Máš oheň?"

Louis si k ní klekl a ztratil se tak Harrymu z dohledu. Kamarádka Liv od toho všeho odvrátila pohled a zadívala se Harryho směrem. Ten se okamžitě zavrtal do rohu verandy a doufal, že ho nezaregistrovala. Teď však nevidí téměř nic.

"Co je?" Louisův dokonalý chraplák.

"Nic. Jen se mi zdá, jakoby nás někdo sledoval."

"Prosimtě," odsekl Louis, "raději pomoc tady Liv na barák. Bude teď v tě své agónii, heračka jedna."

"Nedělej, že si čistej."

"Čistej jako lilie."

Louis se postavil a Harry akorát uviděl jeho zářivý úsměv. Musí se zahryznout do zápěstí, aby jeho ústa neopustilo zakňučení.

"Ty nejdeš? Prý tahle noc bude stát za to."

"Mám ještě nějakej kšeftík."

"Hm."

To je vše, co Harry z jejich rozhovoru slyšel. Stále zakousnutý do svého vlastního zápěstí zavřel oči a přemítal si, co se právě odehrálo. Sečteno podtrženo, Louis opravdu prodává drogy a jeho tu skoro načapali, protože nikomu nestál ani za pitomé oznámení, že všichni budou na té velkolepé party.

"Tak koho pak to tady máme?"







iconic. :3
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mischa mischa | 21. dubna 2015 v 15:04 | Reagovat

Skvělé ukončení, které mi jen zvýšilo závislost na téhle povídce.. jinak mi z tohoto dílu bylo celkově smutno...tedy z obsahu....závislost je hrozná...

2 Kris Kris | E-mail | Web | 25. dubna 2015 v 14:12 | Reagovat

Páni, s dalším a dalším dílem se na této povídce stávám ještě více závislou, fakt je perfektní a neuvěřitelně poutavá.:3
S napětím budu čekat na další díl:)
Jinak děkuju za všechna ta povzbudivá slova, fakt mi to zlepšilo náladu:)

3 Karin Karin | 30. července 2016 v 16:54 | Reagovat

Jsem zvědavá kdy se setkají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama