„Tati, děti ve škole jsou na mě oškliví."

17. července 2014 v 12:00 | Miki |  Daddy..?


4.část
"Tati, děti ve škole jsou na mě oškliví. Říkají, že není normální mít dva tatínky. Říkají mi přezdívkami. Ale to je v pořádku, protože vás mám stále ráda."




"Pane Tomlinson? Kde máte vaši paní?" ptá se mě Darcyina učitelka.

"Prosím?"

"Vaši manželku či přítelkyni, Darcyinu mamku."

"Promiňte, ale já mám manžela," opravuji ji.

"Oh, moc se omlouvám. Já mám tuto třídu sotva pár dní a ještě si tolik nevěřím v rodičích dětí, ačkoli vím, že jedno z dítek má dva tatínky."

"V pořádku."

"Tím bych si nebyla tak jistá, pro mě to je velice trapná situace. Nicméně, kde je váš manžel?"

"Nejspíše někde na chodbě, slečno Peacocková. Harry, ehm, můj manžel trpí úzkostmi, když se nachází ve společnosti lidí, kteří na něj mohou kdykoli promluvit."

"Tak pro něj, prosím, dojděte. Jedna dívčina z maturitního ročníku dělá článek do školních novin o tomto setkání dětí a jejich rodičů a potřebuje fotografii," usmívá se a odchází. Vydávám se na chodbu porozhlédnout se po své drahé polovičce. Nacházím ho až venku na jedné z houpaček. Špičkami bot kope do písčité zeminy a lehce se pohupuje. Bez promluvení usedám na druhou houpačku, berouc ho za ruku. Harry ji tiskne a usmívá se do země.

"Budeme muset jít na chvíli dovnitř kvůli fotce, Hazz," oznamuji mu tiše.

"Já vím. Ale že se sem hned potom vrátíme?" ptá se s nadějí v očích, které na mě upírá. "Jsme venku a nikdo nás nevyruší, protože jsou všichni se svými dětmi."

"Vrátíme, ale teď už pojď. Ptala se po tobě i Darcyina učitelka." Vstávám a pomáhám mu na nohy. On mě však stahuje k sobě a nutí, abych se mu posadil do klína. Chytám se řetězů, držící sedátko, obmotávám nohy kolem jeho pasu a nemotorně mu sedám do klína.

"Miluji tě," šeptá a objímá mě kolem pasu, abych nepřepadl.

"Taky tě miluji, Hazz," šeptám nazpět a lehce ho líbám na rty. Polibek oplácí a tiskne mě k sobě blíže.

"Nerad narušuji naši chvilku, ale musíme jít," špitám mu do vlasů.

"Vím, ale ještě chvilku." Znovu spojuje naše rty do vášnivého polibku. "Připadám si jako před pár lety," dodává.

"Až na to, že před pár lety na nás nečekala ve třídě dcerka, tak pojď," pobízím ho. Harry bručí, bere mě za zadek a pomalu si se mnou v náruči stoupá.

"Ale stále máš sílu, miláčku."

"To jediné se asi nezměnilo," chabě se usmívá a nese mě do vestibulu školy, kde mě poté staví na zem. Ruku v ruce se vracíme do třídy a s falešnými na tvářích se necháváme společně s Darcy a dalšími rodiči a jejich dětmi fotit.

***

Víkend nám proběhl kupodivu v pořádku. Obešel se bez otázek naší zvídavé Darcy, která má o nás prostě jen starost. Až v pondělí se nálada všech změnila. Harry byl zapšklý, což se odrazilo i na mojí náladě, a Darcy se po návratu ze školy zavřela v pokojíku a nechtěla vycházet ven a ani nás pustit dovnitř. Mám dojem, že jsem ji zaslechl plakat. Až večer se mi svěřila, co se jí ve škole stalo.

"Tati, děti ve škole byli na mě dnes oškliví. Říkají, že není normální mít dva tatínky. Oslovují mě přezdívkami," oznamuje mi s pláčem. "Ale to je v pořádku, protože vás mám stále ráda."

Nevím, co ji odpovědět, a tak ji jen beze slov objímám, dokud mi neusíná v náruči. "Taky tě máme rádi, zlatíčko…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama