Splašené hormony

13. července 2014 v 13:55 | Miki |  Lilo

Pár: Liam Payne x Louis Tomlinson (Lilo)
Psáno z pohledu: třetí osoby
Počet slov: 1317
Rating: 15+


Louis se soustředě sklání nad pracovní deskou s kádinkou v ruce. Opatrně do malé, poloprázdné zkumavky nalévá určené množství tekutiny. Z ničeho nic se tichou místností rozeznívá vyzvánění telefonu. Louis se leká a převrhuje tak stojan se zkumavkou.

"Do prdele!"nadává. Blesku rychle vytahuje zpod linky hadr a utírá vzniklou louži. Následně dobíhá k věšáku, kde si ponechal šedivou mikinu, z kapsy vytahuje zvonící mobil a přikládá si ho k uchu.

"Ano?" vyštěkává rozhořčeně.

"Lou? Kdy se vrátíš? Jsi v té škole už skoro tři a půl hodiny," ozývá se ze sluchátka Liamův hlas.

"Kdybys mi teď nezavolal, byl bych do půl hodiny doma. Ale jelikož jsem to teď podělal, počítám, že se domů dostanu tak za čtyři hodiny."

"Čtyři hodiny?!" překvapeně vykřikuje do telefonu Liam.

"Jo čtyři hodiny, Liame! El musí tu práci zítra odevzdat a já jí slíbil, že to za ní vypracuju. Přece víš, že leží v posteli s angínou," povzdechuje si Lou.

"Fájn, Louisi. Ale zkus si s tím pospíšit. Zítra v osm máme být ve studiu kvůli interview a ty se musíš vyspat. A ne se dostat do postele až ve dvě ráno," říká otcovsky Liam.

"Víš, že kdybych to neslíbil, byl bych teď doma s vámi, ale prostě to jinak nejde. Zatím se měj." Nečeká než Liam odpoví. Rovnou ukončuje hovor a mobil ukládá zpět do kapsy. Vrací se ke své pracovní ploše a začíná vše od začátku.

Je půlnoc a Louis si unaveně sedá na židli. Musí počkat dobrou půlhodinku, než se speciální směs rozpustí v namíchaném roztoku. Podepírá si hlavu a pomalu se mu klíží víčka. Ví, že nesmí usnout, ale nedaří se mu udržet se vzhůru a zavírá oči.

"Lou!" probouzí ho hlas jeho přítele. Rychle zvedá hlavu a zmateně se rozhlíží okolo sebe.

"Liame, co tu děláš?" ptá se svého kamaráda, který ho vzbudil.

"Přišel jsem ti pomoct. A ty místo toho, abys pracoval, se tu poflakuješ," říká Liam s mírnou ironií v hlase. Lou jen zívá. Vstává z nepohodlné židle a vydává se k lince pokračovat dále ve své práci.

Po hodině jejich společné práce, je roztok hotov a připraven ve velké nádobě. Chybí jim přidat jen jednu jedinou tabletu. Pokud vše udělali dobře, roztok by měl vypěnit a zbarvit se do růžova. Kluci se ve stejný okamžik natahují pro misku, kde je tableta položena, a navzájem se dotýkají. Oba dva jen mlčky pozorují Liamovu ruku položenou přes tu Louího. Oběma začínají rudnout tváře, ale nezmůžou se na nic. Liam svou ruku nakonec odtahuje, ale ve tváři je stále červený. Sám nechápe, proč se stydí. Vždyť jsou nejlepší kamarádi. Měli by se tomu jen zasmát a ne se červenat jako zamilované puberťačky. Lou se konečně vzpamatovává a do roztoku vhazuje připravenou tabletu.

Oba dva se radují, protože jejich práce dosáhla očekávaných výsledků. Roztok pění a následně se zbarvuje do růžova. "Děkuju, že jsi mi přišel pomoct," říká Louis a bratrsky objímá svého kamaráda. Liam nic neodpovídá a jen se usmívá. Lou vybírá vzorek roztoku, zavírá víčko od nádobky a společně s vypracovaným papírem ho ukládá do Eleanořiny skříňky, kterou poté zamyká. Ihned se dávají do úklidu. Vymývají všechny nádobky, přičemž se opětovně dotýkají a to nejen jednou. Liam už dále v úklidu nepokračuje. Jejich doteky mu nejsou sice nějak nepříjemné, ale všechno mu to přijde strašně trapné. Utírá si ruce do ručníku a sedá si na linku. Pozorně sleduje Louise, jak si máchá ruce ve vodě a přitom umývá kádinky.

Nechápe proč, ale pohled na unaveného Louího ho momentálně vzrušuje. Kalhoty mu začínají být těsné. Začíná nepřirozeně křížit nohy, aby zakryl rostoucí bouli v oblasti rozkroku. Louis si toho všímá. Domývá poslední dvě nádobky, vypíná vodu, ruce si utírá do kalhot namísto do ručníku a popochází k Liamovi. Mladší z chlapců jen klopí hlavu a opět mu rudnou líce.

"Ale copak?" říká provokativně Louis. Hladí svého kamaráda po tváři a pokládá svou dlaň na jeho stehno, až nebezpečně blízko rozkroku. Liam se nedokáže ovládat a vrhá se na Louího rty. Louis neodporuje, ba naopak. Bere Liamovu tvář do dlaní a lehce skousává jeho spodní ret. Liam jen tiše sténá do polibku. Začíná být nedočkavý. Chytá lem Louisova trička a snaží se mu ho vysvléct. Ale Lou ho zastavuje.

"Tady ne Liame. Školník tu má kameru. Pojďme jinam," šeptá. Liam přikyvuje. Lou ho chytá za ruku, do druhé bere mikinu a zhasíná školní laboratoř, kterou po opuštění zamyká. Rozhlíží se po chodbě a nakonec zatahuje Liama na chlapecké záchody. Dovnitř už vcházejí v objetí a rty mají spojené do polibku. Liam přebírá iniciativu. Vysazuje Louise na umyvadlo a strhává mu tričko. Starší z chlapců nezůstává pozadu a vysvléká Liamův modrý svetr, pod kterým už nemá nic jiného. Navzájem si otlapkávají vypracované hrudě.

Louis rozepíná Liamovy černé kalhoty a ty následně sjíždí k jeho kotníkům. Zajíždí rukou do jeho plných boxerek a uchopuje Liamovu chloubou. On na to reaguje hlasitým vzdechem. Liam dělá to samé. Rukou vklouzává do Louího kalhot. Navzájem se uspokojují. Je to sice pro oba těžké. Svíjejí se v rozkoši a přitom dělají dobře svému kamarádovi, ale oba jsou spokojení. "Lou!" vykřikuje Liam. Je nebezpečně blízko vrcholu a nechce se udělat hned. Lou proto přestává, ale od Liama se ještě nechává chvíli hýčkat. Ale i jeho poté zastavuje. Liam otáčí Louise k sobě zády a stahuje mu kalhoty i s boxerkami. Lou hlasitě polyká a opírá se kachličkovou zeď.

"Pokud by tě to bolelo, řekni mi to, ano?" šeptá Liam a následně ho líbá na šíji. Polibky se přesouvá po páteři níže a hladí ho po celém těle. Líbá ho těsně nad zadečkem, aby Louise trochu uvolnil. Slyší z Louisových úst slastný vzdech a bere to jako svolení. Opět líbá Louího na krku a pomalu proniká do jeho zadečku. Je překvapený, protože namísto nějakého projevu bolesti, Lou sténá. Proto na nic nečeká a rovnou přiráží.

Jejich vzdechy znějí celou místností. Oba dva ovládá vášeň a ne zdravý rozum. Kdyby je ovládal on, asi by se nepolíbili a už vůbec by neskončili na školních záchodech, kde si spolu momentálně užívají. Oběma je to teď jedno. Litovat toho budou možná později anebo dokonce vůbec. Liam se už podruhé blíží k vrcholu a tentokráte ho chce i dosáhnout. Lou je na tom ale opačně. Liamovy přírazy ho sice vzrušují, ale ne až tak, aby vyvrcholil. Liam proto rukou míří k jeho rozkroku a opětovně ho uspokojuje. Jejich vzdechy nabírají na hlasitosti, stejně tak jako Liamovy přírazy na intenzitě.

"Louisi!" kříčí Liam. Konečně dosahuje svého vytouženého orgasmu a tak uvolňuje celé tělo od napětí, které se nahromadilo v jeho malém-velkém kamarádovi. Opouští Louisův zadeček, otáčí ho k sobě čelem a kleká si k němu. Chce, aby byl Louis taky tak šťastný jako on. Bere si Louisův penis do úst. Olizuje ho, žužlá a opravdu lehce do něj hryže. Louis vzdychá jako pominutý.

"Liame!" sténá Lou. Liam ví, že je to náznak, že se jeho kamarád blíží k vrcholu. Proto zrychluje pohyby hbitého jazyku a po pár okamžicích jeho ústa naplňuje Louisovo sperma. Vše, jako hodný hoch, polyká.

"Jsi třída, mě to přišlo nechutné," usmívá se udýchaně Louis.

"Není to zas hroz.. Počkat... Jak přišlo? Ty už jsi to někdy polykal.?" ptá se šokovaně Liam.

"Uhm... popravdě ano. Měl jsem takový malý úlet s Harrym a pak jednou se Zaynem, ale to jsme byli opilí. Takže si z toho moc nepamatuju," prohrabuje si Louis vlasy a líčka mu začínají nabírat červený nádech.

"Lou, ty se nezdáš!" směje se Liam. "Ale je dobře, že to bereš jen jako úlety."

"A neměl bych snad? Mám El a... Uhm... A tohle je jen takové občasné zpestření." Oba dva se na sebe usmívají a naposledy se vášnivě líbají. Poté se oblékají, opouští školní budovu a Liamovým autem odjíždějí domů. Shodli se na tom, že to oba dva berou jako úlet, před nikým o tom nepromluví a že se to nejspíše už nestane.

Ale kdoví, jestli se jim jednoho krásného dne či noci opět nevzbouří hormony...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | E-mail | Web | 15. července 2014 v 11:53 | Reagovat

Kdyby mu El na ty úlety přišla, asi by už to tak vtipně nebral... :D

Chemie je strašná a ani sex by můj názor nezměnil... :D ale to jsem od věci, dobře popsaná sexuální scéna, nemám co vytknout. :3

2 Karin Karin | 31. července 2016 v 16:34 | Reagovat

Co očí nevidí to srdce nebolí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama