Adoption

13. července 2014 v 20:19 | Miki |  Larry

Pár: Louis Tomlinson x Harry Styles (Larry)
Psáno z pohledu: třetí osoby
Počet slov: 2047
Rating: 15+




"Jsem doma!" zvolal Louis do ticha domu. Nikdo se, i přes jeho opětovné zvolání, neozval. Vyzul se z bot a kabát pověsil na háček. Přišlo mu divné, že ho nepřišel přivítat ani jeho partner, ani čtyřletá dvojčátka, která jim byla na tento týden svěřena do péče. Vydal se do kuchyně uvařit si kávu, aby se alespoň trochu odreagoval po zdlouhavém dni v práci. Na jídelním stole stály tři hrnečky s čajem, ze kterých stoupala pára, a to značilo jediné. Harry i dvojčátka jsou doma.

"Harry! Nicku! Alexi!" zvolal opět.

"Pššt. Neprozraď mě, strejdo Louisi," ozvalo se zpod stolu. Louise to trochu zarazilo. Poklekl a podíval se pod stůl. Tam se krčilo jedno z dvojčat.

"Alexi, copak tu děláš?" zeptal se s úsměvem Louis.

"Hrajeme na schovávanou a Nick nás nemůže najít," škodolibě se uculil malý klučina.

"Tak já budu dělat, že jsem tě neviděl, ano?" Loui mu lehce pocuchal blonďaté vlásky a Alex důležitě přikývl. Postavil se a dál se věnoval své kávě. Ozval se dupot dětských nožek a do kuchyně vběhl neposedný Nick.

"Loui!" s radostným křikem skočil Louisovi do náruče.

"Ahoj Nicku," usmál se a lehce rozcuchal druhému klučinovi jemné vlásky.

"Neviděl jsi Alexe?" zeptal se.

"Neviděl," odvětil Louis. "Jak dlouho už ho hledáš?"
"Dlouuuuuho," zakňučel Nick.

"Tak se podívej tady pod stůl," naváděl ho Louis šeptem. Nick radostně přikývl a soukal se z Louisovy náruče.

"Mám tě!" vykřikl blonďáček a vrhl se pod jídelní stůl. Louis se jen usmál. Cítil se šťastný, když viděl dvojčátka takto dovádět.

"Pomůžeš nám najít Harryho?" vykoukli Nick a Alex zpod stolu. Louis přikývl. Kluci se ho chytili za ruku a táhli ho do schodů. V chodbičce se rozutekli a Louis se rozhodl prohlédnout ložnici. Harry byl samozřejmě tady. Ležel rozvalený na posteli a koukal do stropu.

"Alexi, Nicku, našel jsem ho! Běžte si hrát do pokojíku," zvolal Louis a zavřel dveře od ložnice.

"Ahoj lásko," vyhoupl se Harry na nohy a poodešel k Louímu.

"Ahoj Hazz," šeptl starší z chlapců a objal kudrnáčka.

"Proč ses jim tu tak ošklivě schoval?" otázal se a otřel se svými rty o ty Harryho.

"Měl jsem 'menší' problém. A opravdu se mi nechtělo pětiletým klučíkům vysvětlovat, proč mám v klíně bouli větší, než obvykle," začervenal se. "Tak jsem vymyslel schovku."

"Chyběl jsem ti?" zeptal se šeptem Louis.

"Chyběl a moc." Harry přitiskl svého milého na dveře a vrhl se jeho od mrazu popraskané rty.

"Harry, teď ne," vydechl Louis a jemně ho odstrčil. "Jsou tu kluci. Večer si to vynahradíme."

"Slibuješ?" udělal Harry psí oči.

"Slibuju. Celý týden si je tu hlídal, takže si to zasloužíš." Harryho oči se rozzářily štěstím. Od radosti políbil svého přítele. Vpletl prsty do jeho hebkých vlasů, aby nemohl nikam uhnout.

"Harry," zasténal Louis do polibku a snažil se Harryho znovu odstrčit. "Prosím, teď ne." Harry nedbal na jeho prosby a začal hladit Louího rozkrok. Lou zaklonil hlavu a skousl si spodní ret.

"Harry, buď ohleduplný. Malí jsou vedle," šeptl roztřeseně. Harry přestal a odtáhl se od Louise.

"Tohle bylo jen jako malá ukázka dnešní noci, Lou," šeptl Harry a odešel z ložnice. Louí tam zůstal stát jako opařený. Tohle nebyl Harry, které ho znal. Něco skrýval. Louisovi to vrtalo hlavou, ale i tak vyšel z ložnice a sešel po schodech do kuchyně. Dvojčata seděla za stolem a upíjela čaj a Harry připravoval těsto na palačinky. Louis se posadil k dvojčátkům a vyzvídal od nich, co s Harrym celý den dělali.

"Stavěli jsme sněhuláka," vypískl Nick. "A já mu dal mrkev místo nosu." Harry se pousmál a položil na stůl talíř plný palačinek. Všichni se pustili do jídla. V tom někdo zazvonil u dveří. Byla to paní od sociálky. Harry okamžitě zpozorněl a položil palačinku zpátky na talíř. Věděl, že je to ona. Vždy chodívala kolem večeře. Louis šel otevřít a dvojčátka se schovala za roh. Ode dveří byli vidět jen jejich tváře špinavé od čokolády. Nikdo z nich si nevšiml, že se Harry někam vytratil.

"Dobrý večer," pozdravil Louis slečnu Jonesovou.

"Dobrý večer," odvětila. "Jdu si pro Nicka a Alexe." Louis se falešně usmál a pustil slečnu Jonesovou dál.

"Koukám, že jsem vás vyrušila při večeři," řekla Jonesová, když viděla prostřený stůl s nedojedenými palačinkami.

"Vlastně ne. Kluci už jsou skoro po jídle," oznámil Louis.

"Strejdo Louisi, já už nechci," pověsil se Alex na Louisovu nohu.

"Já taky ne," udělal Nick to samé.

"Dobře kluci," pohladil je Lou po blonďatých vláscích. "Tak se běžte umýt a dojděte si pro batůžky."
Kluci přikývli a hned utekli do prvního patra.

"Kde máte partnera, pane Tomlinson?" zeptala se slečna Jonesová svým nepříjemným hlasem. Louis se rozhlédl kolem sebe, ale svého milovaného nikde neviděl.

"Nejspíš je nahoře," řekl a na tváři stále držel falešný úsměv. Kluci seběhli ze schodů a vrhli se k Louisovi. Lou si dřepnul a oba klučíky objal.

"Louisi, já už nechci jet pryč," fňukl Nick.

"A já zase nechci, abyste odjeli. Ale slibuju, že brzo přijde den, kdy nebudete muset odjet," pohladil oba kluky po tváři. Slečna Jonesová si odkašlala a tak je Louis pustil. Pomohl jim obléct se a odvedl je až k autu, kterým Jonesová přijela. Připásal je do autosedaček a ještě jim přes okno zamával.

"Smím mít otázku, pane Tomlinson?" zeptala se slečna Jonesová.

"Samozřejmě," řekl Louis a strčil si ruce do kapsy, aby je trochu zahřál. Venku panoval krutý mráz a Lou měl na sobě jen lehký svetr.

"Proč se pan Styles nepřišel s malými rozloučit?"

"Víte, slečno Jonesová, Harry je velmi citlivý a už moc nezvládá chvíle, kdy si kluky odvážíte pryč."

"Aha. A přitom mám pro vás dnes dobré zprávy," usmála se. Louis na ni překvapeně koukal. K řeči se moc neměl, takže slečna Jonesová pokračovala: "Vaše žádost o adopci byla schválena. O Alexe a Nicka jste se starali na výbornou."

"To vážně?" Louis nevěřil vlastním uším.

"To vážně. Zítra za mnou přijeďte do kanceláře a vše spolu dořešíme. A pokud vše půjde hladce, příští víkend byste si mohli kluky už odvézt z domova nadobro."

"Moc vám děkuju. Za nás oba," vydechl šťastně.

"My bychom měli děkovat. Jsme rádi, že se dvojčatům dostane pravého domova a ještě u tak skvělých lidí." Louis se usmál. Měl neskutečnou radost, ale zatím ji držel na uzdě. Slečna Jonesová nemusí vidět tu dětskou stranu, kterou v sobě skrývá, a která se ukáže vždy, když má radost.

"Takže zítra se u mě zastavte a snad už jen mějte hezký zbytek večera," řekla a nabídla ruku pozdravu. Louis ji přijal se slovy: "Vy také." a poté slečně Jonesové otevřel dveře od auta.
Když auto zmizelo za rohem, Louis šel zpátky dovnitř. Hned vyběhl schody a mířil si to do ložnice. Tam našel ztrápeného Harryho. Seděl na kraji postele s hlavou v dlaních a jeho tělo se otřásalo vzlyky. Louis k němu přisedl a objal ho kolem ramen.

"Lásko, nač ten pláč?" Louis vzal Harryho tvář do dlaní a slíbal slzy, které mu putovaly po lících. Harry se podíval do modrozelených očí svého přítele, ze kterých čířila radost. Nevěděl, co odpovědět. Jen si promnul oči a plačtivě řekl: "Já už nechci, a-aby kluci odjížděli." Louis se usmál a přitiskl své rty na ty Harryho. Harry byl zmatený a Louise od sebe odstrčil.

"To tě nemůžu už ani políbit, když mám pro tebe skvělou zprávu?" řekl Louis schválně dotčeně.

"Cože?" Harry koukal na Louího s otevřenými ústy a vykulenýma očima.

"Schválili nám žádost o adopci," šeptl Lou.

"Můj ty bože," vydechl Harry šťastně a objal svého přítele kolem krku.

"Hlavně už neplač, lásko," usmál se Louis a hladil kudrnáčka po zádech. Harry vyhledal Louího rty a přitiskl se na ně.

"Rychlá změna nálady," špitl Lou.

"Něco jsi mi před večeří slíbil," skousl si Harry spodní ret. "A když tu budou kluci, už na naše hrátky nebude tolik času."
Louis se tedy nenechal dvakrát pobízet. Vysvlékl Harrymu bílé tričko a svalil ho pod sebe způsobem, že se mu posadil na stehna.

"Tak se mi to líbí," ušklíbl se Harry a svlékl Louisovi svetr i tričkem.

"Jsi čím dál tím víc krásnější," šeptl kudrnáč a konečky prstů lehce přejel po břišních svalech svého přítele. Louis se zachvěl. Miloval Harryho láskyplné doteky a obzvlášť na břiše, byl tu velmi citlivý.

"Je mi těsno," šeptl Lou.

"Kde ti je těsno lásko?" Harry položil své velké dlaně na Louisova stehna.

"Tady." Louis chňapl Harryho ruku a posunul ji do svého rozkroku. Harry pod svou dlaní cítil přítelovu silnou erekci, a tak jedním šikovným pohybem mu rozepnul těsné kalhoty, které stáhl tak nízko, jak jen to šlo.

"Jestli chceš, abych ti pomohl, musíš mi slézt z břicha," uculil se kudrnáč. Louis se usmál a hodil sebou o postel. Harry mu vysvlékl kalhoty i s boxerkami. Louis se zachvěl, protože jeho nahé tělo bylo vystaveno příjemnému chladu v ložnici.

"Udělej se, Lou," šeptl Harry.

"Co prosím?" pískl Louis. Byl překvapený z toho, o co ho Harry požádal.

"Nenuť mě to zopakovat a splň mi to, prosím," zažadonil Harry.
Louis, i když stále v šoku, vztáhl ruku ke svému ztopořenému penisu a lehce po něm přejel prsty. To vzrušilo nejen jeho, ale i jeho kudrnatého přítele, který naprázdno polkl a stiskl mezi zuby svůj spodní ret. V ústech měl sucho jako na poušti, takže se mu i hůře dýchalo.

Lou uchopil svůj penis do ruky a začal s pomalými pohyby nahoru-dolů. Harry byl frustrovaný, chtěl Louímu pomoct, ale i si uvědomoval, že přesně tohle po něm chtěl. Zamířil proto k svému rozkroku a začal se tam hladit.

Louis měl zavřené oči a nevšiml si tedy, že se Harry nad ním z části uspokojuje. Nevnímal okolí, soustředil se jen na tu slast, kterou si způsoboval. Harryho ho to týralo, ale zároveň vzrušovalo. Lou zaklonil hlavu a tvář se mu zkřivila slastí. Jeho vrchol byl zatraceně blízko. To se však nezamlouvalo Harrymu. Po čtyřech přelezl k Louímu a chytil ho za zápěstí. Ten prudce otevřel oči a začervenal se. Jeho kudrnatý přítel se jen usmál. Odtáhl Louisovu ruku, vzal si jeho penis do úst a oblízl špičku. Lou se vzepřel a hlasitě zasténal. Stačilo tak málo, aby Louis dosáhl vrcholu. Harry však s tímto počítal, a proto Louisovu dávku nasládlého spermatu bez problému spolykal. Lou zabořil hlavu do měkkého polštáře a zrychleně oddechoval. Poté se otočil na břicho a vystavil tak na obdiv své pozadí.

"Teď jsi na řadě ty," zamumlal Lou do polštáře.

"Zlato? Jsi si jistý? Vždyť tě to bude takhle bolet," řekl Harry starostlivě.

"Jsem si jistý, miláčku," špitl Louis a bříško si podložil namuchlanou peřinou. "Já si už užil, teď si na řadě ty."

"Když mě se to nezdá, Lou. Sice jsem na řadě já, ale byl bych raději, kdybys byl na čtyřech."

"Harry, vraž ho do mě nebo si to rozmyslím a nebude nic," zavrčel Lou, Harry bral jako výzvu. Stáhl si tepláky i s boxerkami a vnikl do Louího sevřeného zadečku, přičemž oba dva vykřikli slastí. Harryho to vzrušilo natolik, že mu bylo jedno, jestli to Louise bude bolet nebo ne, a rovnou začal s tvrdými přírazy. Počáteční strach a ostýchavost byly ta tam.

"Ááách Lou. Jsi tak těsný. Uvolni se trochu," zaskučel Harry, ale na intenzitě přirážení neubral. Z Louího hrdla se však ozval jen táhlý sten. Nic jiného. Zarýval nehty do prostěradla, aby se alespoň trochu udržel, jelikož hrozilo, že se udělá podruhé. Sám nečekal, že ho i toto vzruší.

"Kurva Louuuu!" zanadával Harry. Bylo toho na něj příliš, když už použil i vulgarismy. V návalu rozkoše se z něj stávala potvora, která nešla pro sprostá slova daleko.

"Lou, kurva Lou!" Harryho vrchol byl tady. Vzepjal se jako divoký kůň a celou svou dávku vystříkl do Louisovy zadnice. Hned na to se na Louise bez jakékoli potíže svalil. Louis opět hlasitě oddechoval a Harry až děsivě funěl. Funěl, jako kdyby uběhl maratón.

"Trochu mě začíná štvát, že tu budou kluci. Protože tohle bych si nechal líbit," zavrněl Harry, když se mu dech trochu uklidnil.

"Babičky pohlídají," ušklíbl se Lou. "Ale už ze mě prosím slez. Bolí to." Harry opustil Louisův zadeček a své unavené tělo zachumlal do měkké peřiny vedle. Lou se postavil a protáhl. Harry si nemohl nevšimnout, že to, co Louise bolelo, byla jeho erekce.

"Chceš pomoct?" špitl Harry a olízl si rty.

"S tímto už si poradím sám. Takže dobrou," řekl Lou a zavřel se do koupelny, odkud se po pár vteřinách ozýval jen zvuk tekoucí vody.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | E-mail | Web | 15. července 2014 v 12:41 | Reagovat

Uh, styl psaní výborný, obsah výborný, čeština výborná, co ti k tomu mám víc říct?

Ti dva jsou sexy jako nadržení, i jako adoptivní rodiče, scéna s dětmi je taková sweet a to, co následuje potom... je to dokonale vyvážené. :D

2 Karin Karin | 31. července 2016 v 15:29 | Reagovat

Máš pěkný styl psaní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama